Do ráje - Hanya Yahagihara

 

Kniha Malý život od autorky Hanyy Yanagihary je moje oblíbená kniha. Jakože to je pro mě TA kniha. Takže když v češtině vyšel její nový román Do ráje, bylo mi jasné že si ho musím přečíst. Jakou jinou možnost jsem vůbec měla?

Knihu jsem četla v rámci spolupráce s nakladatelstvím Euromedia ( jejich eshop tudy)

Do ráje je hodně jiný kousek než slavný Malý život. Mnohem míň heavy, mnohem míň konkrétní, mnohem víc společenský. Tahle kniha se věnuje spoustě aktuálních témat. Primárně se zaměřuje na Ameriku a její falešné pozlátko, autorka se věnuje rasovým rozdílům, konceptu dystopie v kontrastu s utopií, kterou vytváří v prvním příběhu téhle knihy a její kontrast nabízí v tom posledním. Protože to není jednotný příběh, ale kniha se rozděluje na tři části, oddělené vždy stoletím času. Pracuje s verzemi alternativní minulosti a dystopické budoucnosti. Zaměřuje se i na aktuální téma pandemií a cenzury – ale primárním tématem téhle knihy je hledání jakéhosi abstraktního ráje, kam chtějí postavy odejít.

Koncept tří příběhů (novel), které se postupně provazují je fakt cool. Ale můj problém s tím je ten, že Hanya nedokázala skrz 200 stran dlouhou novelu vybudovat celý příběh tak jak bych chtěla. Hledat si nějaký vztah k postavám vykresleným na pozadí mnoha emocí a úvah, které jim ne vždycky byly vlastní je velice komplikovaná práce a já to dokázala jen u prvního příběhu, který za mě celé téma pojal nejlépe. Opakujícím se vzorcem u všech příběhů jsou mimo jiné i tři ústřední jména – David, Charles a Peter, kteří představují stejné ideály a podobné charakterové vzorce takže je nejenom těžké si ke každé jednotlivé verzi Davida vytvořit zájem a pochopení, ale taktéž je velice náročné je od sebe rozdělit. Je to autorčin záměr? Netuším, ale pro mě to čtenářsky nefungovalo. Od začátku druhého příběhu jsem byla vytržená z děje, zmatená a často zklamaná motivy, které si druhá a třetí část vybrala. Závěr všech příběhů a představa takzvaného ráje byly vždycky velice působivé a zasáhly mě, díky skvělému způsobu vykreslení motivů a zájmů postav, proč je tohle jejich ráj, zároveň ale čtení o tom jak se k tomu ráji dostávají bylo často velice hutnou záležitostí, která mě většinu času příliš nebavila.

Prostředí mají všechny tři části vykreslené velice kouzelně a komplexně, ale nemůžu si pomoct s pocitem, že je prostředí věnováno více prostoru než ústředním hrdinům, kteří dle mého potřebovali více prostoru.

Kouzelným prvkem je určitě přehršel informací a asociací se kterými autorka pracuje. Předestře před vás hrozně moc věcí, motivů, odkazů i metafor a nechá vás ať hledáte spojení a významy jako policejní pes, ale zároveň vás celou dobu vede čistou cestou a nenechává vás tápat ve tmě. Celý příběh jako kdyby byl obrovská skládačka a pokaždé když jsem se cítila že se v ní ztrácím, autorka mi na podnose nabídla další dílek. To funguje skvěle a moc mě to bavilo. Samotná forma vyprávění a styl kterým je tahle kniha napsaná jsou velice efektivní. Autorčin způsob projevu je svižný, přesto plný úvah a vnitřních monologů, které se z mojí zkušenosti u jiných autorů můžou zdát velice hutné a nezajímavé (například u autorky Mieko Kawakami, které píše skvělé existenční romány, ale projít skrz ně je víc než náročný úkol).

Jsem velice spokojená se zpracováním samotného konceptu skrze způsob vyprávění. Líbí se mi jak autorka pracuje s dějem jako takovým, hlavně skrz ukončení příběhů v momentu kdy jsou osudy hrdinů velice otevřené. Najdou ten ráj? Je jejich ráj doopravdy ráj nebo je zklame a rozláme na kusy? To už je jen na nás čtenářích uhodnout a rozhodnout. Tenhle prvek neúplně ukončeného příběhu je vypravěčský prostředek, který mě moc baví.

Jsem zmatená z mého názoru na tenhle příběh, protože mnoho sociálních otázek, kterým se autorka věnuje mě nijak nezasahuje a tak pro mě velká část knihy vyznívá naprázdno a zdá se mi až plochá, přesto nemůžu říct, že by u mě převládaly negativní emoce. Udělejte si názor sami z mých postřehů, za mě ta kniha stojí za pozornost a nečetla jsem ji naposled, věřím, že až si ji přečtu znova najdu v ní nové věci, které budu schopná ocenit, protože je tak nacpaná informacemi, že je všechny nepoberete napoprvé.

Hvězdičkám se dneska vyhnu. Ale za mě celkem dobrý.