Kniha noci - Holly Black

 

Na YA scéně je spousta autorek, které mají potenciál protlačit se i do jiných žánrů a věkových kategorií. V Krutém princi bylo tohle pro mě hrozně moc vidět. A tak když měla vycházet její první Adult kniha očekávala jsem dospělácké fantasy s grafickými popisy všeho s propracovaným příběhem, který tolik neleží na snaze nabrat co nejrychleji tempo – žel bohu mé očekávání splněny nebyly. I tak, ale nemám na knihu negativní pohled. Jen mi dejte chvíli můj názor obrátit ze všech stran, protože je tam víc úhlů, které vám chci vysvětlit.

Pro mě je to napsané jako YA, jenom je v tom víc narážek na sex a trochu detailněji rozepsané mrtvoly - přijde mi, že se to snaží dotknout něčeho, co bude ve výsledku vypadat jako dospělácká Bardugo (Devátý spolek) ale šeredně to selhává v zacyklených tropes z literatury pro mladší (především pokus jde o postavy) a až příliš rychlém tempu příběhu, než aby to doopravdy připomínalo propracovanou magickou fantasy, kterou jsem od toho chtěla.

Je to skvělá kniha pokud čekáte „něco na způsob Krutého prince“ protože pokud by šlo o tenhle cíl – jsem nadšená. Já od toho očekávala, že to bude trochu víc poznamenané worldbuildingem a autorka si nechá víc prostoru na budování atmosféry než v jejích jiných knihách, ale nakonec je to atmosféricky mnohem víc okleštěné než třeba Nejtemnější část lesa. A já to nechci srovnávat s její jinou tvorbou, protože je to její jiné dílo z jiného období, ale přece jenom, když znáte autorčin styl vyprávění tak máte utvořenou představu toho, co čekáte, když oznámí, že vydává „adult fantasy“.



Jako „adult“ to pro mě nefunguje. Za mě to nese hrozně moc „zlozvyků“ YA knih ale hlavní postavy jsou dospělé, takže to asi odpovídá cílové skupině. Co se snažím říct je to, že je to prostě napsané úplně stejné jako zbytek autorčiny tvorby a nevidím tam žádnou změnu směru. Ale pokud se to přestanu snažit strkat do škatulek (což se chystám velmi brzy udělat) tak z toho vlastně vyjde vážně hodně dobrá kniha. Jenom se člověk musí oprostit od toho, co od příběhu původně chtěl.

Miluju ty zvraty. Jsem ujetá na ty postavy. Svět trochu pokulhává, ale magický systém mě velice potěšil. Atmosféra je skvěle vykreslená a trochu Burtonovsky děsivá a styl vyprávění z ní pořád hodně těží, což mi dělá velikou radost.

7/10* - bylo to moc pěkné.

Pokud se mi na Holly něco líbí, tak je to atmosferický styl, kterým vypráví příběhy. To jak se nenápadně zaměří na popisy místnosti a napíše to tak, že vás to baví číst a buduje to napětí – to je něco co mi dělá moc dobře na čtenářskou duši. Především tím, jak „jiné“ se mi to zdá.

Příběh je plný nápověd takže když dojde zápletka do bodu „odhalení“ všechno se to zpětně pospojuje. A mě hrozně bavilo to v té knížce hledat. Ty malé detaily, které tvoří celý obraz dělají z příběhu něco nádherného.

Postavy mě bavily, a to i když mi přišlo, že trochu kopírovaly stereotypy. Líbilo se mi, že nebyly ploché a autorka šla do hloubky jejich minulosti a traumat a vztahů.

Vztahy. Vztahy v téhle knize mají dynamiku a fungují skrz celou knihu. Drží krok s charaktery postav – autorka si neupravuje hranice jejich osobnosti, aby se jí líp vytvářel příběh a místo toho následuje jejich charakter a touhy ve všech aspektech jejich životů.

Romantika není úplně stereotypní, i když na konci k tomu tíhne, ale moc se mi líbí, jak ten vztah funguje a jak Black doopravdy na začátku knihy vybudovala v jejich lásce prostor pro to, co se stalo na konci. Ta návaznost a uvěřitelnost, kterou to knize propůjčuje je skvělá.

Kolem a kolem to jako komplexní příběh skvěle funguje. Baví mě to prostředí i magie (a to i přes fakt, že trvalo hrozně dlouho, než mi ji v tom příběhu někdo doopravdy vysvětlil), na které stojí většina zápletky. Je to poutavé a má to spád, i když ten začátek je malinko pomalejší (za mě je ta pomalost ku prospěchu prostředí a vztahům, ale ne všem to může pasovat).

Není to nejlepší knížka od autorky, ale rozhodně bych ji neváhala doporučit.


- kniha se ke mě dostala jako recenzní výstisk z Albatros média díky Humbook blogerům 

Komentáře

  1. Já vlastně když vezmu nějakou knihu do ruky, tak od ní vlastně nemám žádná očekávání. Beru prostě tu, u které mě zaujme název, obálka nebo jsem od toho autora už něco četla. A tak se nemůže stát, že by byl člověk zklamán.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat