Devátý spolek - Leigh Bardugo

"Mors irrumat omnia - Smrt vyjebe s námi všemi"

 

Alex Sternová není zrovna typickou adeptkou pro studium na Yale. Právě naopak – bezcílně se potácí světem drog, ubíjejících zaměstnání a špatných rozhodnutí. Přesto dostane druhou šanci: stipendium na této prestižní univerzitě. V čem je háček? Během studia musí monitorovat podivnou činnost yaleovských tajných spolků, z nichž vzešli nejvlivnější lidé světa. Jenže brzy se ukáže, že jejich okultní aktivity jsou trochu silná káva i pro ty nejotrlejší…

 

Na způsobu jakým Bardugo píše je něco čistě geniálního. Jasně, moje o pár let mladší já trápící se nad Grišou by se mnou asi úplně nesouhlasilo, ale od té doby ušla Leigh velký kuse cesty a Devátý spolek je jako od úplně jiné autorky.

A tím chci říct, že je jakože fakt hodně dobrý.

Primárně mě to asi utáhlo na atmosféru. Tajemná, mrazivá a přesně taková jakou by to mít mělo. Pokud jde o mě, tak to byla láska na první kapitolu, už jenom kvůli tomuhle. Bardugo pracuje se vším co má, takže ve výsledku není mnoho věcí, které vytknout a naopak mám co vyzvednout.

Skvělá práce s informacemi. Autorka ví, kdy nám má co říct abyste se udrželi v obraze, ale zároveň jste nevěděli všechno a na konci vám ty kousky mohly zapadnout do sebe. Což napomáhá atmosféře, protože jak líp budovat tajemno než dávat celou dobu čtenáři najevo, že ještě pár věcí neví, ale odmítnout mu to prozradit až do momentu, kdy už není vyhnutí. Je dost dobře možné, že některé věci odhalíte chvilku dřív, než vám je Leigh bude ochotná sdělit, ale nebude to o moc.

Postavy? Miluju, miluju, miluju. Alex je parádně napsaný charakter, pokud jde o všechno s její minulostí… je skvěle vykreslené jak to na ní vlastně dopadlo a v čem to ovlivnilo kdo je teď. Nevěřím tomu, že by to každý autor dokázal vzít za správný konec (a k tomu miluju celé její jméno – Galaxy. Nádhera). Taky je to jedna z těch knih, kdy dostane dostatek prostoru většina vedlejších postav a nikdo nezůstane jako zanedbaná figurka k tomu aby autorka uměle dovedla příběh do nějakého konkrétního bodu, kde ho potřebuje. To cením. Ve výsledku si člověk víc než Alex, oblíbí ty míň hlavní postavy a pronikne hloub do příběhu jako takového.

Co potřebujete vědět? Vážně to není YA. Nejde jenom o násilí a sex, ale taky o tempo. Knížka postrádá klasickou, pro YA typickou, rychlost, kterou se příběh odvíjí. Netáhne se to, ale chybí tam bojové scény a romantická linka, napínavá až na dřeň. Knížka buduje napjetí skrz úplně jiné prostředky a víc se věnuje popisu světa, magie a vysvětlení celého systému což nepřekvapivě trochu zpomaluje vývoj děje. Nevadí to. Já toužím a prahnu přesně po tomhle. Ale věřím tomu, že spousta čtenářů, kteří znají autorku díky jejím knihám pro YA ze světa Grishaverse tohle na Devátém spolku neocení. A byla bych nerada, aby do toho někdo šel s nesprávnými očekáváními.

Mimochodem – odbočka – viděli jste to grafické zpracování? Ta mapa? To je taková krása! Miluju mapy. I ta obálka je krásná.

Jasný, zpět k příběhu.

Je to mírně míchnuté nějakou detektivní linkou, primárně to táhne ta fantasy zápletka, ale dost se to proplétá do sebe. Co knížka postrádá je přeslazená romantická linka a musím říct… bože, to mi tam vůbec nechybělo. Právě naopak.

No a… já už toho vlastně tolik nemám. Do knížky jsem se zamilovala. Ať už díky skvělému stylu psaní nebo geniální zápletce… zbožňuju to. Po dočtení jsem vážně zvažovala variantu, že začnu číst znova od začátku. Pět set stran je málo, klidně si to střihnu vícekrát.

Konec je otevřený, v plánu druhý díl. Netuším kolik jich má série ve výsledku mít, ale není to jedno? Přečtěte si to. Pokud věříte nebo máte jen podezření, že si s příběhem sednete – jděte do toho, série nesérie.

Jo, a já jdu číst znovu.

10/10*