Shrnutí knížek přečtených za září

 

Čarodějné znamení –  Den Patrick

„Každá velká země, která musí zabíjet své vlastní lidi, aby zůstala velká, dělá něco špatně.“

-        - Spolupráce s Knihy Dobrovský

Tahle kniha mě nijak neoslovila. Když jsem si přečetla anotaci, šla jsem do toho s nadšením, ale to opadlo velmi rychle. Je to hrozně roztahané, první polovina knihy je o ničem a ten zbytek ve mně jako čtenáři nedokázal rozdmýchat dostatek nadšení. Často to bylo zmatené a utahané. Postavy neměly žádné charaktery a člověk celý příběh sleduje hrozně z dálky, takže jsem nebyla schopná to nějak prožívat. Nebavilo mě to. Motiv draků je hezký nápad a já se na celý ten příběh těšila, v praxi tady ale nefunguje vůbec nic. Svět je to jediné čemu autor věnuje nějakou péči a je tak složitý, že jsem ho většinu knihy nechápala. Věci se děly bez nedostatečné návaznosti na předešlou událost a bylo tam hrozně moc postav, které tam vůbec být nemusely. Druhý díl číst nehodlám.

4/10*

Navždycky – Nofreeusernames

„Ohňostroje, zemětřesení, motýli v břiše… se nekonali.“

-        - Jednorázová spolupráce s Albatros Media

Je to hezká, jednoduchá, oddechová kniha. Nesmíte od toho čekat nic velkého. Je v tom hodně vidět, že autorka má sice načteno a zná všechny knižní klišé, které existují, ale vypsaná není. Hlavní hrdinka je šíleně protivná a budete ji chtít něčím praštit naprostou většinu knihy. Je to přeslazené a tak trochu pitomé. Zápletka je pojatá zajímavě, do teď nevím, co si o tom vlastně myslím. Ale celkový dojem z knihy? Je to fajn. Čtení mě bavilo, tu romantiku jsem si užila a i když to nebylo nic, co mě donutí celou noc nespat, bylo to něco, co jsem četla ráda. Je to průměrná romantická kniha. Taková ta co bych doporučila spíš mladším čtenářkách, protože jinak vám to moc nedá.

 6/10*

 Kudy ke hvězdám – Jenn Bennett

„Klid najdeš i v tom, že když se věci zvrtnou, víš, že to přežiješ. Že se může stát to nejhorší, ale ty se přes to dostaneš. Proto tak rád čtu horory. Není to o příšerách. Je to o hrdinovi, který přežije a může vyprávět příběh.“

Tohle se mi pro změnu líbilo moc. Jeden z nejlepších romantických příběhů jaké jsem letos dostala do ruky. Autorka se hrozně hezky vyhnula klišé scénám, co já úplně nemusím a dokázala to všechno podat hrozně nenásilně a příjemně. Knížka celou dobu hezky plyne a stránky ubývají hrozně rychle. Mezi scénami nejsou žádné velké časové rozestupy, takže se v podstatě nejde odtrhnout. Hlavní hrdiny jsem si oblíbila moc. Jejich chování dávalo smysl, to jak reagovali na situace v jejich okolí nebylo vynucené a ani přehnané a to cením. K tomu je to hrozně vtipné. Celá ta knížka dokáže pozvednout na náladě. Někdy to bylo trochu divné, ale nikdy to nešlo do extrémů, takže se to dá akceptovat. Drama na konci je asi jediné co úplně necením. Přijde mi, že tam autorka nutně potřebovala nějakou bombu, aby měla pocit, že nejde jenom o tu romantiku což mi úplně nesedlo. Ale jinak – skvělá knížka. Moc doporučuju.

9/10*

 

Devět nocí – Zuzana Strachotová

„Dokud cítím bolest, vím, že žiju. Dokud žiju, můžu jednat“

-        - Druhý díl série

-        - Spolupráce s nakladatelstvím Fantom print

Nebylo to špatné. Bavilo mě to asi o kousek víc než jednička, ale nemůžu říct, že by ve mně tahle série vyvolala nějaké velké nadšení. Autorka píše čtivě a díky úzkému provázání celé zápletky s romantickou linkou, ten příběh prostě jede. To že to má tempo tomu určitě ubírat nemůžu. A pokud nemáte žádné vysoké nároky a chcete si jenom přečíst něco hezkého a oddechového – věřím, že je to něco pro vás. Já si myslím, že je to průměr. Svět tam má dostatek prostoru a vymyšlený je hezky, ale všechno to stojí i padá s tou romantikou. A ono se pak všechno ostatní hrozně ztrácí. Ze začátku jsem byla hodně zmatená, ve většině postav jsem měla bordel oba díly a až do konce se to nezlepšilo. Ta romantika je v průběhu docela fajn, když moc neuvažujete nad tím, jak to všechno vzniklo. Je to hodně instalove a to jak se autorka na konci knihy vypořádá s tím, aby si to jakože odůvodnila moc neberu. Je to prostě hodně YA. Bych to asi nějak shrnula.

4/10*

Harry potter a fénixův řád – J. K. Rowling

„... říkal jsem mu, že jednoho vlkodlaka osobně znám a že je to báječný chlapík, který se dokázal se svým postižením velice dobře vyrovnat." "A co on na to?" "Že prý mě pokouše taky, jestli nepřestanu žvanit“

V září jsme konečně zase pohnula se svým re-readingem Harryho. A je to skvělé. Pravda. Od prvního čtení jsem hodně věcí přehodnotila a na různé postavy mám různé názory. Ale pořád jsem si to hrozně užívala. Co jsem přehodnotila? Sirius Black rozhodně není moje oblíbená postava. Byl hrozně nezodpovědný a Harry pro něj byl určitou náhradou Jamese. Měli to tak oba. A tenhle jejich vztah mi nepřišel oukej. Ale stejně jsem na konci brečela. Tohle obrečím vždycky. Taky jsem zhodnotila, že nejlepší postavy z celé série jsou beze sporu Fred a George. A že ti herci z filmů na ně hrozně nesedí. A taky jsem s konečně smířila s faktem, že Harry je takový roztomilý trouba, kterému všichni pořád zachraňují hořící koudel u zadku a on vlastně nikdy ničemu nepomůže. Tak, tak. Je to skvělý díl, možná dokonce nejlepší z celé série. To čtení jsem si hrozně moc užila. Harry Potter je láska na celý život. Vždyť nebýt jeho, tak mě tady dneska nemáte.

10/10*

Les – Chelsea Bobulski

„Měla bych říct, že láska na první pohled je blbost, kterou vytvořili v Hollywoodu ve spolupráci s prodejci přáníček proto, aby přiměli mladý, snadno ovlivnitelný holky vyrazit do kina na každičkou romantickou komedii a potom od svých kluků vyžadovat valentýnky a nakonec jednoho dne i dokonalou svatbu, takovou, která není ani v pohádkách.“

Tohle mě hrozně příjemně překvapilo. Moc jsem od knížky nečekala, spíš mi už hodně dlouho ležela v knihovně tak jsem se rozhodla ji konečně přelouskat. A nesáhla jsem vedle. Knížka se mi moc líbila. Celé je to hodně naivní a zařadila bych to spíš do middlegray. Nemá to nijak promyšlenou zápletku, všechno je to podané hrozně jednoduše a chybí tomu to tajemno. Romantická linka je potom taková dětská, trochu hraničící s instalove, ale hrozně krásná. Je to vtipné, milé a jsou tam takové ty scény, které s váma prostě pohnou, pokud máte alespoň trošičku romantickou duši. Zahřeje to. Je to hrozně miloučké a příjemné na čtení, i když – jak už jsem řekla – tím jak je knížka vyprávěná bych ji úplně nezařadila do YA. Mně se to líbilo moc, dobře mě to naladilo a počítám s tím, že si ji do budoucna ještě přečtu.

7/10*

Daisy Jones and The six – T. J. Reidová

„Nosila jsem, co se mi zamanulo a kdy se mi zamanulo. Dělala jsem, co jsem chtěla a s kým jsem chtěla. A když se to někomu nelíbilo, poslala jsem ho do prdele.“

Daisy Jones je jedna z těch nejlepších knih jaké jsem letos dostala do ruky. Ta knížka je hrozně skvělá. Má na to vás dostat do kolen a rozložit na tak malé kousky, že je budete sbírat ještě za měsíc - jenom se vás musí dotknout na těch správných místech. A u mě to klaplo. Oslnila mě hlavní hrdinka. Byla silná, nespoutaná, chytrá a nedělala si starosti o svět kolem. Měla chyby? Jasně. Ale to je největší výhoda toho příběhu – ani jedna z těch postav si na nic nehraje. Mají tak krásně napsané charaktery, že mi bylo vlastně jedno, že jsou někdy protivní a nedělají všechny věci správně. Jsou to lidi, mají právo dělat chyby. A takhle na mě působí jenom málo knížek, nutno podotknout. Všechny postavy jsem si zamilovala a příběh jsem si hrozně užívala. Prostředí je vykreslené perfektně a zpracované je to úplně úžasně. Tohle? Tohle je geniální dílo.

10/10*