Holubice a had - Selby Mahurinová

„Existují v posmrtném životě východy slunce? A jestli jo, budu mít oči, kterými bych se na ně mohla dívat?“

Louise le Blancová před lety uprchla od všeho, co znala, a skryla se v ulicích Cesarine. Odvrhla svou magii a začala přežívat jen díky tomu, co se jí podařilo ukrást. Čarodějnice jako Lou tady lidi loví. Bojí se jich. A upalují je. Reid Diggory zaslíbil svou duši církvi jakožto chasseur a celý život žil podle jediného přikázání: nenecháš čarodějnici naživu. Jeho cesta se s Louinou nikdy neměla zkřížit, ale zákeřný úskok je donutí k nemožnému spojení: svátosti manželství. Válka mezi čarodějnicemi a církví je prastará a Louini nejnebezpečnější nepřátelé přináší osud horší než oheň. Dívka nedovede potlačit své stále se prohlubující city ani změnit podstatu svého bytí – musí se tedy rozhodnout. A láska, ta z nás všech dělá hlupáky.

Miluju téma čarodějnic! Jako vážně moc. Ale tahle knížka pro mě byla víc než cokoliv zklamání. Ve výsledku ji hodnotím jako průměr, možná mírný podprůměr a odnáší si 5/10*.

Největší podíl na tom pravděpodobně má, jak moc velká haló kolem té knihy bylo. Všichni to četli a všem se to líbilo a mě to prostě jen nepřišlo ty „wow“ a „panebože to je skvělý“ pocity.7

Největší problém jsme měla s postavami. Charaktery byly hrozně ploché a chyběly mi důvody, proč je mít ráda. Reida asi nejvíc. Byl upjatý, nudný, protivný a neustále měl pocit, jaký není alfasamec. Lou byla drzá a někdy vtipná. Díky tomuhle jsme nebyla schopná si ani k jednomu vybudovat nějaké sympatie. Víc než oni samotní, mě bavila jejich romantická linka. Ale v určitém bodě jsem přestala oceňovat i to, protože i když mě svět nebo magie úplně neoslovili, přece jenom nabízeli mnohem víc možností, než že se budou prvních 80% knihy dávat dohromady a pak tam mrskneme nějaké děsně „napínavé“ finále (k většině bodů, které jsem v téhle děsně krkolomné větě zmínila se vrátíme a detailně je prodiskutujeme později).

Svět mi přišel hrozně málo propracovaný. Autorka nám řekne něco málo z minulosti, ale už se nedostane k tomu jestli mimo dvě hlavní, pro příběh důležité, lokace, existují nějaká jiná místa. Zmíní tam i jiné magické druhy, ale hrozně málo to rozvíjí. O světě a jeho fungování nevíme nic. Jsou tam jiné země? Nebo prostě existuje jedno království a konec? Pravděpodobně to tak nějak bude. Nebo to vlastně nebyla důležitá informace?

Magie se zase snaží tvářit složitě. Ve výsledku jsem ale vlastně vůbec nechápala, jak to funguje. Viděla jsme v tom pár originálních prvků, ale vlastně jsem netušila o co jde. A ano, tady asi působí hlavně moje vlastní idiotsví, ale to krkolomné vysvětlování toho na čem magie stojí mi dávalo smysl jenom z půlky.

Každopádně teď už k tomu hlavnímu – zápletce. Neříkám, že je od podlahy špatně. Má to hezkou myšlenku. Romantika, i to proč je Lou ve městě – nemám problém. Ale ocenila bych, kdyby se tam dělo něco víc, než že se do sebe hrozně zamilují a potom tam autorka hodí nějakou bojovou scénu aby se neřeklo. Romantika jako podkres k nějakému „fantasy“ příběhu? Ano! Ale tady byl příběh jenom nudná omáčka kolem té romantiky. A to mě úplně netáhlo, jestli si rozumíme. Akce byla nudně napsaná. Do té doby jsme neměla s tempem nejmenší problém. Když se rozvíjela ta romantika tak jsem četla a četla a četla. Ale když došlo na akci a boje tak mě to nudilo. Měla jsem z toho pocit, že do toho autorka nedávala srdce, nebo jsem v tom srdce neměla já. Bylo mi jedno, co se stane s postavami, navíc bylo jasné jak do dopadne a pár pokusů o zvraty to nezachránilo. Prostě už jsem jen chtěla konec.

Za největší plusy považuju ten humor (protože tahle knížka mě vážně uměla rozesmát) a čtivost. Taky možná to, že se city mezi hlavními postavami neobjevily jenom lusknutím prstu, ale měla jsem pocit že přechod mezi tím, kdy si jeden druhého oblíbili byl plynulý. I když se slovíčky „miluju tě“ bych si dala ještě trochu na čas.

Mínusy? Postavy, svět, nevyužitý potenciál.

Ostatní věci se hýbou v šedé zóně „je mi to jedno“.

Když se zamyslím nad celkovým dojmem tak to bylo takové nemastné, neslané. Nevyvolalo to žádné pocity, možná jednou za čas mírné pobavení. Nebylo to ničím výrazné ani v tom jestli to bylo špatné, nebo v tom v čem to bylo dobré. Nemyslím si, že má kniha co nabídnout, především protože je to pořád ta stejná pohádka jako v 80% YA knih, které vychází - jenom tam tentokrát máme čarodějnice. Nevím jak je možné že jede furt to samé dokola a lidi to pořád čtou...

Jak už jsem zmiňovala na začátku, knížka dostává 5/10*. Úplně vám to nedoporučuju, ale jestli jste spíš na romantiku a hloupoučké, nepromyšlené a prvoplánové zápletky tak prosím, jenom si to přečtěte.