Má první láska - Tanja Voosen

Šílený podnikatelský nápad a spousta zlomených srdcí.

Cassidy nepochází ze zrovna bohatých poměrů a tak si musí pomoct sama. Začalo to před lety. Vlastně to nejdřív byla jen nevinná pomoc kamarádce. Ale časem se to rozneslo. A ona začala podnikat v rozchodové agentuře. Na škole o ní věděli kluci i holky a platili jí za to, že jim pomohla se rozejít s jejich drahou polovičkou. Že jim dodala odvahy. Jenže to má mimo tučného zisku málo pozitiv. Jedno z negativ je, že ji padesát procent lidí na škole nesnáší. Jedním z těch lidí je také Colton. Kluk, kterého nemůže vystát a který nemůže vystát ji už… o v podstatě od vždycky. Hvězda školy… Kluk co po něm jede každá holka na škole…

Jedna z jejich hádek vyústí v sázku. Aby Cassidy Coltonovi dokázala, že umí vztahy také vytvářet a ne je jen ničit rozhodne se s ním vsadit, že dá dohromady dva jejich kamarády. Colton si je jistý, že se jedná o nesplnitelný úkol. Cassidy s tím, ale zprvu nesouhlasí a tak se nechá vmanipulovat do složité hry o city, ze které nejeden člověk vyjde se zlomeným srdcem.

Tohle mě strašně moc zklamalo. Nemůžu říct, že se jedná o existenční průser, ale čekala jsem mnohem lepší příběh.

V první řadě bych tu knížku zkrátila tak o dvě stě stránek. Až do stánky sto nám hlavní hrdinka popisuje jak strašně špatný je její život a jaký je chudáček. Do detailů. A padesát procent ale houby padesát: minimálně sedmdesát procent z toho jsou naprosto zbytečné informace, které jsou mi úplně na dvě věci. A až do té podělané stránky sto se nedozvíme z přítomnosti – času kdy se příběh odehrává – nic víc, než to, že se poštěká s Coltonem. Jednou. Mám chuť si sehnat autorku a hezky a s klidem jí vysvětlit, že je mi jedno jestli měla před deseti lety modré nebo červené tričko na pískovišti. Mě zajímá jaké tričko si obleče teď do školy, když se odehrává příběh o kterém chci číst.

Druhá věc co mě neskutečně rozčilovala se jmenovala Cassidy. Hlavní hrdinka na mě zprvu působila sympatická. Ten typ co je ke všemu skeptický a hlavně – HLAVNĚ – ten typ co nevěří, že existuje něco jako láska. Jenže následně sto stránek fňukala nad tím jak hrozný byl její život, protože se o ně její máma nestarala a vykašlaly se na ní její kamarádky ze základky. Prostě fuuuuj. Nesnáším takovéhle postavy. Bytostně. No a pak samozřejmě všechny sympatie co se týče jejího skeptického pohledu na svět vyprchaly, když se zamilovala a zjistila, že je vlastně všechno boží.

Co se týče Coltona taky nejsem zrovna nadšená. Nejednalo se o hlavního hrdinu úplně podle mého gusta. Zase se autorka rozhodla pro klasiku takže badboy a k tomu s es hlavní hrdinkou úplně nesnáší – strašné klišé. Proč, proč, proč… Byl mi vyloženě nesympatický. Tím jak se choval, co dělal, co říkal – Colton si mé srdce rozhodně nezískal.

Konec mi přišel strašně umělý – takový nijaký. Bylo to strašně strojené a k tomu zase (jak jinak taky) strašné klišé. Ještě roztažené na deset vyznání aby byla knížka co nejdelší. Řeknu jen jednu věc, která mé pocity skvěle vystihuje: fuj.

Co se týče pozitiv získala si mě myšlenka rozchodové agentury. Nemám pocit, že by to tady už bylo – ale co je důležité získala si mě jen myšlenka. Myslím, že by se s tímto tématem dalo pracovat a vymyslet strašně moc zápletek. Autorka za mě udělala chybu, že z agentury udělala jen takový vedlejší efekt – měla to postavit do popředí a udělat kolem toho hlavní zápletku – třeba by pak ta zápletka nebyla tak stupidní. Ale takhle mi to přijde jako plýtvání papírem.

Druhé plus je to, že chtě nechtě musím přiznat, že se knížka četla svižně. Tak nějak jsem si ani nevšimla a byl konec. Samozřejmě – strašně moc jsem se u toho rozčilovala a nesedlo mi to, ale byla to více méně oddechová knížka, která i přes to, že v jádru je to strašná plnost, rychle uběhne.

Kolem a kolem je to strašná věc. Po dějové stránce – odpad. Postavy? – odpad. Ale má to pěknou obálku a ta myšlenka není taky nejhorší.

5/10*